|
O čem se (ne)mluví. Analýza politického diskurzu o péči během pandemie Covid-19
Homfray, Šárka ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce analyzuje politický diskurz o neformální péči ve sledovaném období, kterým jsou první čtyři pandemické vlny od března roku 2020 do února roku 2022. Autorka analyzuje tři klíčová témata, kterými jsou krizové ošetřovné, distanční výuka a postavení sólo rodičů v pandemii. Diplomová práce vychází z metod kritické diskurzivní analýzy, jak je rozpracoval zejména Norman Fairclough. Cílem je identifikovat obrazy a témata neformální péče, která měla v politickém diskurzu převahu, vyhodnotit míru reflexe genderovanosti neformální péče a propojení politického diskurzu s diskurzy jinými, zejména publicistickým a expertním. V závěru diplomové práce autorka dovozuje účinky analyzovaného diskurzu a hodnotí úroveň politické reprezentace neformálně pečujících.
|
|
Vliv příspěvku na péči na autonomii dospělých osob s tělesným postižením v péči rodiče
Prager, Michal ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Synek, Michal (oponent)
Svou prací nabízím pohled na život lidí s tělesným postižením, kteří jsou odkázáni na pomoc druhé osoby. Zamýšlím se nad jejich možnostmi žít autonomně a jakou roli hraje v tom hraje příspěvek na péči. Česká republika ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, která mimo jiné zahrnuje i právo na nezávislý život. Prostřednictvím příběhů tří lidí s tělesným postižením ukazuji, jak je možné toto právo naplňovat s aktuálním systémovým nastavením příspěvku na péči. Jakou mají tito lidé možnost osamostatnit se od svých rodičů. Jaké další vlivy a aktéři sítí utvářejí jejich realitu a do jaké míry je v této realitě jejich život autonomní. Příspěvek na péči je součástí zákona o sociálních službách, který sám o sobě velice akcentuje individuální přístup. Příspěvek na péči však individuální potřeby lidí odkázaných na pomoc druhé osoby příliš nereflektuje. Kromě tohoto příspěvku nahlížím i na další aktéry sítí - vztahy v rodině, technologie či přístupnost prostředí. Zjišťuji, jak na sebe vzájemně působí a jak silnou úlohu v této propojené síti příspěvek na péči zaujímá. Ovlivňuje- li současná podoba příspěvku vztahy v rodině. Prostřednictvím kritické sociální práce se snažím nastínit potřebné změny, aby lidé závislí na péči mohli naplňovat práva, která se ČR zavázala dodržovat. Snažím se...
|
|
Vliv legislativních změn na výplatu vybraných nepojistných sociálních dávek
ČERTICKÁ, Ivana
Cílem této bakalářské práce je analyzovat a vyhodnotit dopady změn právních předpisů v oblasti výplaty vybraných nepojistných sociálních dávek od roku 2012 po současnost. Vybranými nepojistnými sociálními dávkami jsou dávky státní sociální podpory, dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči. Tyto dávky byly pro účely této bakalářské práce vybrány záměrně z hlediska jejich největšího podílu na výdajích ze státního rozpočtu v oblasti nepojistných sociálních dávek. Dalším cílem této bakalářské práce je vyhodnotit pozitivní a negativní dopady legislativních změn vybraných nepojistných sociálních dávek na jejich výplatu, dále analyzovat a vyhodnotit zásadní legislativní změny, změny v přístupnosti a výhodnosti jednotlivých dávek pro žadatele, ale také vyhodnotit dopady legislativních změn na administrativní zatížení zaměstnanců v oblasti nepojistných sociálních dávek a v neposlední řadě zjistit dopady legislativních změn na výdaje státního rozpočtu. Cíl bakalářské práce byl splněn prostřednictvím kvalitativní strategie, metodou dotazování, technikou polostrukturovaných rozhovorů a analýzou dokumentů. Získané výsledky výzkumu mohou být použity pro další rozsáhlejší výzkum nebo jako podpůrný materiál pro studium nepojistných sociálních dávek, neboť byl teoreticky vymezen vývoj jednotlivých nepojistných sociálních dávek a v rámci výzkumu byly analyzovány jednotlivé dopady legislativního vývoje obsahující jejich pozitiva a negativa v různých směrech. Přínosem bakalářské práce může být zpětná vazba reagující na jednotlivé legislativní změny v oblasti nepojistných sociálních dávek a podmínit tak případnou diskusi pro další úpravy.
|
|
Příspěvek na péči očima seniorů
ZDĚNOVCOVÁ, Dominika
Tato bakalářská práce se zabývá příspěvkem na péči, a tím jak něj hledí jeho uživatelé nad 65 let, což bylo i jejím prvním výzkumným cílem. Jako druhý cíl mé práce bylo zjistit dostatečnost příspěvku na péči u těchto uživatelů. Pro naplnění cílů této práce byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory jsem uskutečnila s devíti uživateli sociálních služeb v Sezimově Ústí, kterým je 65 let a více, a kteří pobírají příspěvek na péči. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám formální a neformální péčí, a především příspěvkem na péči jako takovým. V praktické části jsou vyhodnoceny výpovědi všech informantů, které byly vyhodnoceny pomocí utváření trsů a v poslední řadě shrnutí celé bakalářské práce, zhodnocení splnění stanovených cílů a odpovědi na výzkumné otázky. Tato bakalářská práce může poskytnout informace týkající se významu příspěvku na péči pro seniory a posloužit orgánům státní správy jako ukazatel současného vnímání příspěvku na péči jeho uživateli.
|
|
Mezigenerační solidarita v rámci neformální péče
VAVROUŠKOVÁ, Edita
Problematika péče o nemohoucí seniory se v posledních letech dostává do popředí politického zájmu i povědomí veřejnosti. V současné době zajišťuje hlavně rodina. Cílem této práce je zmapovat tuto problematiku a zjistit, jak se péče o nesoběstačného seniora vyvíjela v průběhu let, jaké je postavení pečujícího člena rodiny a zjistit, jakým způsobem mu můžou pomoci ostatní členové rodiny či stát. V současné době se všechny státy potýkají se stárnutím populace. Stejná situace je také v České republice. Je a do budoucna bude velmi důležité zajistit systém péče seniory. Pro funkčnost systému zajištění péče o seniory je pak velmi důležitá podpora pečujících, kteří péči o seniory zajišťují. Tato práce se zabývá problematikou péče o seniory, podporou pečujících o stárnoucí obyvatele a také tématikou, která souvisí se změněnou životního způsobu pečujících osob. Přibližuje problematiku pečovatelství a charakterizuje roli péče, pečovatele i příjemce péče. Tato diplomová práce se věnuje péči rodinných příslušníků o nesoběstačného seniora, zabývá se jak historickým a současným vývojem péče o seniory, tak aktuálními otázkami týkajícími se stárnutí populace či změn života jednotlivých členů v průběhu péče o seniory. V práci je nastíněny možnosti, kterými se péče o seniory bude v budoucnu ubírat. V práci jsou vymezeny pojmy, které s touto problematikou velmi úzce souvisí (např. stáří, stárnutí apod.). V práci jsou popsány také okolnosti, za kterých se osoba stane pečujícím o seniora, podoby formální a neformální péče či potřeby pečujících osob. Práce obsahuje také možná doporučení, která by mohla napomoci při případných změnách systému.
|
|
Efektivita právní úpravy péče o seniory
Filípková, Hana ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Efektivita právní úpravy péče o seniory - shrnutí Z předpokládaného demografického vývoje je možné usuzovat, že podíl seniorů ve společnosti v budoucnu výrazně poroste. S vyšším věkem je zpravidla spojeno i oslabení soběstačnosti a nutnost pomoci druhých s péčí o vlastní osobu. Cílem této práce je postihnout moderní trendy péče o seniory a jejich legislativní zakotvení v právním řádu České republiky. Stěžejním právním předpisem, ze kterého vycházím je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Tento zákon přinesl do oblasti péče (nejen o seniory) velkou řadu změn a nových institutů, z nichž nejvýznamnějším bylo zavedení příspěvku na péči. Práce je zaměřena převážně teoreticky, člení se na sedm kapitol a dále na dílčí podkapitoly. První kapitola pojednává o zasazení sociálních služeb do systému práva sociálního zabezpečení a krátce též o jejich historickém vývoji. Tato východiska představují základní determinanty, které ovlivňují jak současnou podobu sociálních služeb, tak i jejich možný budoucí vývoj. Nezbytnost efektivní úpravy sociálních služeb pro seniory ukazují i demografické ukazatele, které potvrzují dlouhodobou tendenci ke stárnutí společnosti. Jejich popisem se zabývám v kapitole druhé. Ve třetí kapitole rozčleňuji sociální služby pro seniory podle jednotlivých druhů a forem ve smyslu zákona o...
|
|
Překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji
Wohnerová, Monika ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Cílem této práce je identifikovat překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji. Ty lze rozdělit do dvou kategorií, a to na problémy, které dlouhodobá neformální péče o seniory přináší, a na rozvinutost nástrojů sociální a zdravotní politiky, jež by měly tyto obtíže zmírňovat. Nejdříve se práce zaměřuje na základní problematiku dlouhodobé péče a její rozčlenění na formální a neformální stránku. Dále je nastíněna náročnost neformální péče a opatření určená na podporu tohoto typu péče. Na základě získaných informací z chápajících rozhovorů s příslušnými aktéry byly zjištěny problémy fyzické, psychické, finanční, nedostatek volného času a také potíže v partnerských a rodinných vztazích. Na průběh neformální péče a míru podpory od veřejných politik má vliv mnoho faktorů, jako jsou zdravotní stav seniora, pomoc při péči od blízkého okolí, profesní, bytová a finanční situace zainteresovaných osob, postoj seniora, individuální hodnoty a vlastní rozhodnutí neformálních pečovatelů. V případě, kdy se pečující osoby rozhodnou jít cestou sdílené péče, tak je tu pro ně vytvořena dostatečná síť služeb, zejména v městských oblastech. Ale je nutné zdokonalit celou řadu oblastí. Jedná se zejména o finanční stránku celého systému, propojenost a návaznost...
|
|
Sociální pomoc seniorům
Trnková, Šárka ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Rigorózní práce je věnována tématu sociálních služeb a příspěvku na péči v souvislosti s péčí o specifickou klientelu sociálních služeb, jež tvoří senioři. Stárnutí populace je v současné době velmi aktuálním tématem nejen v České republice, ale i ve světě. V České republice přibývá obyvatel, nejvýrazněji však roste počet seniorů. Podle prognóz bude obyvatelstvo i nadále stárnout, a v důsledku toho bude nutné se vypořádat se vzrůstající potřebou péče o seniory. Práce se skládá celkem ze šesti kapitol. První kapitola rozebírá stárnutí a stáří včetně fenoménu ageismu, přináší také nástin sociální pomoci seniorům v systému sociálního zabezpečení České republiky. Druhá kapitola se věnuje sociálním službám nejen z pohledu jejich uživatelů (seniorů), ale i z pohledu poskytovatelů sociálních služeb. Snahou autora bylo také rozebrat možná úskalí sociální práce. Je zde zmíněn i systém financování sociálních služeb. Třetí kapitola popisuje institut příspěvku na péči od podmínek nároku až po kontrolu jeho využívání. Stěžejní jsou shledané nedostatky právní úpravy a snaha nastínit případná řešení de lege ferenda. Čtvrtá kapitola obsahuje demografické údaje a statistické údaje k příspěvku na péči a sociálním službám. Pátá kapitola se věnuje dodržování základních lidských práv v zařízeních sociálních služeb,...
|
|
Příspěvek na péči a jeho použití pro potřeby seniorů v ČR
Trnková, Šárka ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Diplomová práce je věnována aktuálnímu tématu stárnutí populace a s ním související vzrůstající potřebě péče o seniory a promítnutí této skutečnosti do české právní úpravy. Práce se podrobně zaměřuje na příspěvek na péči a jeho využití pro péči o specifickou klientelu sociálních služeb, kterou tvoří senioři. Práce se skládá celkem ze 4 kapitol, v první kapitole zmiňuje historii sociálního zákonodárství, v druhé kapitole je rozebrán fenomén stárnutí a stáří včetně jeho stinných stránek a demografických údajů. Třetí a stěžejní kapitola této práce je věnována právě institutu příspěvku na péči z pohledu jeho adresátů, a to seniorů, od podmínek nároku na příspěvek na péči až po kontrolu využívání příspěvku. Kapitola taktéž obsahuje demografické údaje a analýzu koupěschopnosti příspěvku na péči ve vztahu k době péče o závislou osobu, a také analýzu použití příspěvku na péči pro úhradu péče o závislou osobu s rozpočtem na jednotlivé dny. Také jsou zde zmíněny shledané nedostatky právní úpravy a snaha nastínit případné možné řešení de lege ferenda. Čtvrtá, poslední kapitola, je poté věnována sociálním službám, které si mohou senioři díky příspěvku na péči zajistit. Také je zde v krátkosti zaměřena pozornost na poskytovatele sociálních služeb a pracovníky v sociální oblasti a jsou nastíněna možná úskalí...
|
|
Sociální služby a úloha nestátních organizací v sociálním zabezpečení
Vlčková, Táňa ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
v ČJ Diplomová práce je zaměřena na aktuální problémy, které vyvstaly po nabytí účinnosti zákona o sociálních službách a jeho následných novelizacích, z pohledu jedné skupiny uživatelů sociálních služeb, a to seniorů. V práci je blíže rozebrána problematika restriktivních opatření, které jsou často diskutovaným tématem. Česká legislativa je v tomto směru nedostatečná a to i ve srovnání s mezinárodní úpravou, která se zabývá hlavně ochranou lidských práv. Naštěstí se situace stále zlepšuje a se vzrůstajícími nároky na zařízení poskytující sociální služby se úroveň péče rychle zlepšuje. V práci nalezneme kapitolu o šetrné sebeobraně, která používá techniky bojového umění Aikidó ve spojení s restriktivními opatřeními a sebeobranou, a to tak, aby byl zásah vůči klientovi co nejšetrnější, ale zároveň i co nejefektivnější. Základem je ovšem snaha předejít jakékoliv fyzické intervenci mírnějšími prostředky, jako jsou odvrácení pozornosti či aktivní naslouchání. Tomuto tématu jsem se věnovala více a v příloze připojuji mou přednášku na toto téma, která byla určena pracovníkům v sociálních službách. Protože se již od středoškolských let věnuji dobrovolnictví se zaměřením na staré lidi, je tato práce věnována převážně jim a jejich pohledu jako uživatele sociálních služeb na sociální služby samotné. Je...
|